Rozhovor: Julio Enciso
Julio Enciso dnes promluvil pro TigoSports ve svém prvním rozhovoru po skončení Premier League o svém působení v anglickém fotbale, Robertu De Zerbim a mnoha dalších věcech souvisejících s Brightonem a celou Paraguayí.
"Přišel jsem do klubu jako neznámý a nedostával jsem příležitost hrát, jsem mladý a bláznil jsem, ale jediné, co jsem chtěl, bylo hrát. Měl jsem obavy, protože v Libertadu jsem hrál hodně, ale v Brightonu jsem nehrál, ale Alexis (Mac Allister) mi řekl, abych byl trpělivý."
"Moji rodiče jsou tu se mnou a hodně jsem s nimi mluvil, protože v jednu chvíli jsem to chtěl vzdát, což rodiče hodně ranilo. Myslel jsem si, že budu důležitým hráčem, ale spoluhráči mě přesvědčili, že všeho se dosáhne postupně."
O Migueli Almironovi z NUFC:
"Doufám, že dosáhnu svých nejlepších let jako on. S ním si rozumíme, máme dobrý vztah a po zápase jsme spolu mluvili. Prožívá skvělé chvíle a jsem na něj hrdý, protože v národním týmu mi hodně pomůže. Je to někdo, kdo mě motivuje."
"V Libertadu jsem měl jiné myšlení a vždycky jsem si myslel, že když nedám gól, tak mám špatný zápas. V PL mě naučili, že to tak není, že musím místo toho tvrdě pracovat. Pozice, na které se cítím mnohem lépe, je pozice útočníka na levém křídle."
"Hrát ve Wembley mě překvapilo nejvíc. Hřiště, atmosféra, všechno.
Říkal jsem Alexisovi: Bolí mě hlava, nevím, co se děje! Jsem nervózní." Řekl mi: "To je skvělé: "Klid, Julio, cítím se stejně, ani při finále mistrovství světa jsem se takhle necítil!"
"Hodně lidí chce Paraguay zdiskreditovat, protože se nedostala na mnoho mistrovství světa, a to mě bolí. Když jsem viděl naši vlajku v Anglii, udělalo mi to velkou radost. Těším se pokaždé, když můžu hrát za Paraguay, protože je to můj sen. Nemůžu se dočkat, až si zahraji v kvalifikaci na mistrovství světa."
"Žiji svůj sen. Z toho, že jsem několik měsíců nehrál, jsem se stal hráčem základní sestavy a dostávám více minut, což je něco, co mi dává obrovskou hrdost. Tyto věci mě také motivují do příští sezóny, abych se mohl zlepšovat a učit každý den s případně novými spoluhráči. To je můj cíl."
"Když Roberto De Zerbi přišel, byl jsem schopen trochu rozumět italsky, a tak mi vždycky říkal, abych hrál tvrdě, že zná spoustu Paraguayců, kteří hráli v Itálii, a chtěl být jako oni. Abych do každého míče dal všechno."
"Prozradím vám jedno tajemství. Na jednom tréninku když jsem ještě nehrál za Áčko, ale cítil jsem, že už chci hrát. Billy Gilmour mě chytil za tričko, já mu dal loket a on mi ho roztrhl. Strčil jsem do něj a řekl mu: "Co je to s tebou?" A De Zerbi pak zastaví trénink...
Chytne mě stranou a říká: "Kolik zápasů Premier League už jsi odehrál? A já si pomyslel: "Neee, tenhle chlap se na mě naštve!" A já říkám: "Žádný, trenére." A on na to: "Dobře, zítra se připrav, protože nenastoupíš, ale budeš hrát!" (Debut proti Chelsea 4:1)
"Nemohl jsem tomu uvěřit, když mi to řekl, pak jsem se Billymu omluvil a řekl jsem Alexisovi: "Díky za to, budu hrát!"
O zvěstech týkajících se Manchesteru City:
"Můj agent mi o tom nic neřekl. To samé se stalo, když jsem přestupoval do Brightonu. Myslím, že pokud se to má stát, tak se to stane a pokud ne, tak musím dál tvrdě pracovat. To, že o mě týmy projevují zájem, mi dodává velkou motivaci."
"Na začátku sezony jsem byl na lavičce, ale nehrál jsem a bláznil jsem z toho, že jsem řekl svému agentovi, že pokud nebudu hrát, nechci být povolán do národního týmu. Alexis a Moises mě požádali, jestli bych mohl hrát v záloze, abych dostal minuty a to mi hodně pomohlo."
"Rád se dívám na spoustu hráčů, třeba na Rashforda. Je to blesk z čistého nebe. Je strašně rychlý. De Bruyne je skvělý hráč, Bernardo Silva také. Je malý, ale je nemožné mu odebrat míč. Foden je také někdo, koho mám rád, je to první člověk, se kterým jsem si vyměnil dres."
"Chtěl jsem nosit číslo 19, ale Jeremy Sarmiento ho chtěl, tak jsem si vzal číslo 20. Alexis nemá problém s tím, abych si vzal jeho číslo 10, ale nemyslím si, že se to stane. Jedenáctka je také dobré číslo, protože ho používám v národním týmu."